forum.fretka.cz

Chtěla jsem Terez udělat nějakou pěknou černo-bílou fotku, nějak krásně se s ní rozloučit, ale ani teď nevím co k tomu říct. Jsem plná myšlenek, pocitů a neumím je formulovat. Jediný co vím, že Terez už tu s námi není. Je mrtvá!
Nedochází mi, že MOJE Terezka je ta slaboučká freťulka, která s námi jela do Prahy... ta co už jí nefungovali ledviny a selhával zbytek. Ta, kterou jsem musela nechat uspat... ta co mi usínala v náručí...
Takhle si Terez pamatuju já:
divoška co na sebe nenechala sáhnout, prokousla komukoliv cokoliv, vyskočila kamkoliv, guma, plyš není překážkou.. schovávala si plyšáčky pod stůl, milovala balonek na ňaminky, měla ráda hamáčky, neměla ráda dotek, chtěla bejt volná a svobodná... vždycky se mnou bojovala.. a bojovala statečně až do konce...
ještě v Pondělí ráno sama jedla, pila.. už téměř nechodila... ale i po cestě do Prahy se po mě ohnala... jen na veterině musela boj vzdát...
strašně si vyčítám, že jsme tam nejeli dřív... vyčítám si, že kvůli mě musela trpět bolestí...
první freťule, která odešla...není to fér... 4roky nejsou žádnej věk a Terez byla divokej nezmar, kterej tu měl s námi být alespoň 10let... Terez si nás sama před 4lety našla a stejně rychle nás i opustila...
CHYBÍŠ MI.... a BUDEŠ MI CHYBĚT TEREZKO. Nikdy jsem si to takhle ani nepředstavovala... MÁM TĚ RÁDA!!!

Bože je mi to tak strašně líto, Terezka byla taková bojovnice...brečim a zapaluji ji svíčku na cestu za Duhový most. Terezko pozdravuj tam Vlňáka a všechny naše zvířátky , která tam na nás čekají.

A Ty si nic nevyčítej! Udělalas pro Terezku vše co jen šlo! I kdybys byla jela do Prahy o pár dní dříve, i tak by ji už nebylo v tomto stavu pomoci. Drž se, myslíme na Tebe.

Je mi to moc líto, čtyři roky je fakt málo. Řekla Vám Chylda co bylo příčinou?

Ve chvíli, kdy viděla Terez na tom byla tak špatně, že nešlo určit primární příčinu

Milá Terezko, za duhovým mostem si sjednej stejný pořádek, jako jsi to nonšalantně dovedla celé ty roky tady, po boku Aslan, Toňulky a té nejlepší paničky, kterou sis mohla přát. Peti, drž se, i když je to těžké. Sama jsem nedávno prožívala odchod Kengouška (17 měsíců), moc dobře vím, jak svíravě a prázdně to bolí. Tečou mi slzy stejně jako Vám. Mysli na to, že Terezku již nic nebolí a hlavně na to, jak úžasná freťulka to byla. Bolest bude s dalšími dny a týdny menší, smutek rozháněj hraním a mazlením kožíšku Toňulky a Aslan.

Přidávám se k ostatním a zapaluji Terezce svíčku na cestu za duhový most plný nekonečného fretčího skotačení.

Je mi to moc líto, bulim tady jako želva Těžko se mi hledají slova... Myslím na tebe, aby tě to brzy přebolelo. Terezku už nic nebolí a prohání se za duhovým mostem s ostatními fretečkami. Udělala jsi pro ni, co bylo v tvých silách. Drž se a slzičky otři do kožíšků Aslanky a Toňulky.

terezky je mi moc líto a doufám, že těm dalším připravila méně strastiplnou cestu.

Terezko pozdravuj moji Kittynku odesla ve stejny den jako ty a take ve ctyrech letech.

Marti doufám, že ty další nic takového nepotká.

Slzy tečou a slova nikde. Snad jen, držte se...
Svíčka hoří...

Svíčka hoří, slzy tečou. Pozdravuj Pištu, taky mu byly čtyři, když náhle odešel.