od pejan » 04 kvě 2015, 15:30
Už jsem nechtěl reagovat, ale udělám ještě výjimku.
Milá zlatá, kdyby otázka eutanázie byla tak jednoduchá a jednoznačná, tak už dnes běžně existuje i pro lidi.
Ale jak se říká, každý cesta do pekla, je dlážeděna "dobrýmy úmysly".
NIKDO, možná tak leda vy a zdejší martina, jsou schopné jednoznačně určit, kdy je eutanázie vhodná, protože jinak je to téma kontroverzní a dohadují se nad ním medicínské kapacity na celém světě, u lidí.
U zvířat rozhodujeme my, ano.
V srpnu loňského roku jsem uspával svého prvního freťáka, Šelmáka. Šelmák rok před svojí smrtí přestal ze dne na den žrát granulky, už tedy tehdy se měl nechat zřejmě uspat, podle podobných chytráků jako jste vy na tomto foru.
Ale já jsem taková svině, že jsem ho ještě další ROK, trápil, představte si. Rok žil s diagnózou inzulinom, jen na kaši v prášku a cpal jsem do něj Prednisol, potom se přidal nádor, napřed vyrostl na úplně olysaném ocásku, velký jako palec, občas krvácel (není krvácení jako krvácení, prostě "špinil", měl v sobě mokvající otvor, ze kterého občas vytékal hnis a krev), několikrát denně jsem ho to ošetřoval. Potom se přidal další nádor, který vyhřezl z análního váčku, ve finále trčel z análního otvoru 2-3cm, taky krvácel (špinil, nebylo to, jak si asi představuje martina, že z něj teklo 5 litrů krve) , bylo nutné ho každý den koupat, abych udržel kolem toho čistotu, protože denně to měl zasviněný od výkalů a krve, takže umýt, ošetřit desinfekcí, zasypat zásypem proti krvácení.
I přes to všechno byly dny, kdy mu bylo viditelně dobře a neměl potíže, přišel, hrál si dělal blbiny, měl jsem ho nechat podle MADAM CHYTRÉ nechat uspat? Samozřejmě, byly i dny, kdy mu viditelně dobře nebylo a jen ležel a pohyb omezil na chození na záchodek.
Až jeden den ráno, nesnědl svoji obvyklou misku kaše, ve které byl rozpuštěný i ten jeho Prednisol. Zkoušel jsem, abych do něj dostal prášek, dát mu to stříkačkou, což se povedlo, ale v poledne se pozvracel a už do večera nejedl nic. Pochopil jsem, že nechat ho další noc by znamenalo, nechat ho umřít hladem.
Tak jsme šli, ano až večer, schválně, před zavírací dobou veterináře, protože jsem tam nechtěl čekat v čekárně s lidmi a dělat tam "divadlo" (ano brečel jsem) jen jsem vstoupil a byl jsem schopen vetovi jen říct "asi je konec..."a pak mi slzy zalily tvář ( i teď k tomu nemnám daleko, když to píšu), veterinář pochopil a vytáhl sám od sebe jehlu a stříkačku a naplnil ji, ještě Šelmáčka poslechl ....
Amálka ještě na začátku měsíce neměla žádné problémy, až jsem si všimnul, že se nějak víc po kakání tře o zem, tak jsem jí prohlížel ten zadek a zjistil jsem ten zánět, kolem dokola to měla oteklý.
Tak jsme šli k vetovi, zánět jsme vyčistili, vymačkali váčky a všechno, ošetřili, dostali antibiotika na 10 dnů, zánět ustoupil, otok splaskl, ale přes to všechno bylo vždy vidět v ústí konečníku zbyteček zaschlé krve a když jsem jjí to ošetřoval, bylo vidět, že je jí to nepříjemné. Na kontrole se jí tam tedy podíval kukátkem a tak jsme věděli, že tam má to, co měl Šelmák, taky to tak vypadalo, než to vyhřezlo až ven, cca za dva, tři měsíce.
No tak jsme šli domů. Dne před tím, když jsem šel na tu noční, Amálka běhala jak divá, jedla prostě všechno. Když jsem se vrátil za cca 13-14 hodin, bylo všechno jinak, zadek měla krvavej, ale ZDALEKA nevypadal, tak jak jsem byl zvyklej u Šelmáka, akorát jsem si říkal "hm, to začíná tedy brzo", protože jsem fakt nečekal, že to bude tak rychlý.
Tak jsem jí ho šetřil desinfekcí a natřel Cortizeme, zkusil jsem jí dát pastu a položil do pelíšku vedle postele a pomyslel si "hm, tak uvidíme jak to bude vypadat a když tak budeme muset jít". Ještě dvě hodiny po noční jsem byl vzhůru, uklidil jsem ostatním voliéru a pak si lehnul a usnul to bylo něco po 9:00, Amálka byla stále v pelíšku a to jsem ji viděl naposled. Vzbudil jsem se ve 13:00 a první jsem hledal Amálku, prošacoval jsem pelíšek, tam nebyla, tak ji hledám, jdu do voliéry, kterou mám otevřenou celý den, našel jsem jí dole vedle záchodku, už byla studená.
Máte z toho pocit, že situace byla taková, že jsem měl okamžitě běžet na injekci? Já jsem ten pocit neměl, prostě.
Jediný, kdo měl ten pocit, byla zřejmě MÍSTNÍ KRÁVA MARTINA, na základě čeho? Jediného příspěvku, který jsem zde napsal do VZPOMÍNKOVÉHO TÉMATU, který zasrala svýma debilníma kecama, což považuju za vrchol debility a hyenismu. Proto tohle je můj příspěvek na tomto foru, neobtěžujte se s odpovídáním, stejně tady zdechl pes, zřejmě na debilní kecy martiny není zvědaých víc lidí.
Sbohem, madam chytré až přechytralé!