
Čekala jsem cokoliv, ale tohle ne... když si vzpomenu na seznamování Toníka a Terez, ještě teď mě mrazí. Ta po něm šla, drala ho, tahala ho, cupovala ho.. Toňulka brečel, plakal, vřískal.. trvalo nám to snad měsíc než to šlo a s Aslan takhle...
no... má radost!!! hlavně, aby jim to zůstalo.

Jinak co se Terezky týče, musela jsem si přečíst nějaké postřehy ze začátku našeho vztahu, abych si uvědomila, ak moc šla ta holka dopředu.. je pravda, že teď bude mít v květnu 4.narozeniny, takže už to není žádná nerozvážná puberťačka..
co se týče nás dvou, naučili jsme se navzájem tolerovat a tiše ignorovat... já ji pustím, ona běhá a nevšímá si mě.. v případě potřeby vezmu pastu a s ní ji zavřu.. jinak zavírám, když doběhá a jde domů..
co se týče jídla, tak tam se Terez neskutečně zlepšila v tom smyslu, že nehltá jako by jí to někdo bral... první rok byl pořád stejnej.. terez se vrhala na mističku a tlačila to do sebe, jako by to bylo poslední jídlo, který kdy uvidí.. a to u nás bydlela odjakživa sama..
čistotnost jsme omezili na správné používání WC, což ta holka dodržuje.. dokonce chodí jen do jednoho rohu toaletky a staví to tam na kopec. Nepamatuju si nikdy, že by kadila mimo toaletku. Ale koupání nepraktikujem vůbec... ani jendou za rok. Zkoušeli jsme jednou a pamatuju si dodnes tu bolest..
Dřív, když Terez Spala stačilo projít kolem klece a vyskočila jako čertík z krabičky.. teď už v klidu spí a povede si mi i otevřít klec, aniž by se vzbudila.. malej, ale přece pokrok.
Jinak si Terez našla novou zálibu a to je likvidace pelechů.. odkouše je od karabinky.. a gumu by rozcupovala na padrť, kdyby se k nějaký dostala. když je puštěná, tak mi krade gumy z penálu .. měla v kleci gumovou podložku místo toho plast. patra v FN, ale jakmile má možnost jí někde chytit, trhá ji a žere.. tak jsme uřízli plexisklo na míru a je tam.. na poličce ji nevadí, tam to má ten okraj, takže si toho nevšímá.
Nemocná Terez naštěstí od kastrace nebyla, takže jsme na veterině jen zřídka. Jen ať nám to vydrží "ŤUK, ŤUK"
A to nejduležitější... kousání = netroufám si to vyzkoušet na férovku, ale při doplňování granulí nebo výměně napaječky po ruce jde.. taťku nedávno rafla, ale venku už neútočí, nezdá se mi, že by byla agresivní... jen asi stále nerada lidskej kontakt.. chtělo by to nějakého odvážného zkušenějšího fretkaře, kterej se nebojí a Terez by si pochoval
Já si pamatuju tu bolet, prokousnutý nehty na palcích, slzy v očích, šampon v ráně, Terezky pevnej stisk i v narkoze.. můj strach má přímo obří oči
