forum.fretka.cz

Ahojte, tak když už máme to nové fórum, rozhodla jsem se založit vlákno i našim smraďochům. Foteček moc dávat nebudu, všechny použitelné jsou na http://monty-je.borec.cz.


Monty je nejstarší, narodil se 24.5.2005. Je to už více než rok, co byl Montýskovi diagnostikován inzulinom. Zatím to zvládáme s 1/8 prednisonu 2x denně a paní doktorka má z Montýska radost. Protože ten truhlík nechce baštit sám, musíme ho 4x denně přesvědčovat, že se má nabaštit... Někdy skoro až násilím, ale zatím to zvládáme. Hlavně, že ho nic nebolí a pořád je mu s námi dobře. Už mu to neběhá jako dřív, ale když se rozhodne tropit neplechu, stojí to za to .


Gray je náš prostřední, narozen 17.8.2006. Grayík byl strašně kousavé miminko, bál se o každé sousto a než jsme ho naučili, že u nás vždycky bude mít bašty dost, měli jsme ruce jak od sešívačky. S Grayíkem nikdy žádné zásadní problémy nebyly, ale bohužel ve stejný den, jako byl Montýskovi diagnostikován inzulinom, jsem mu objevila na ocásku ošklivý nádor. Jednalo se o adenom, který mu byl hned další den i s kusem ocásku odstraněn. Dnes už má Grayík ocásek zase pěkně zarostlý a ten kousek mu vůbec neschází. Grayík byl vždycky náš největší mazlík, ale to se změnilo, když jsme přinesli domů Tobýska...To se z Graye stala kousavá mrcha, která kousala do krve a trhala vše, co se kolem pohnulo. Naštěstí ho tohle období už přešlo a zase je to zlatíčko, které neublíží málem ani mouše (jenom páníčka okusuje s nadšením).


Toby je náš nejnovější přírůstek. Narodil se letos 18.4. (na výročí naší svatby ). Tobýsek má dneska už 2250g a je to pěkný macek. Je to takový králíček Duracell, má pořád moc energie. A puberta s ním mlátí o sto šest. Přesto, že evidentně ví moc dobře, k čemu slouží záchod, dělá mu moc velkou radost, když si může dojít těsně vedle. Když na něj přes den koukáme, většinou si zajde sám hezky na záchod a počká na odměnu... Ale jak jdeme spát nebo ho pustíme ven, to najednou zapomene, co to záchod je. Toby zatím kastrovaný není, ale příští rok na jaře zřejmě dojde i na něj. Gray si s ním poradí, ale Montýsek už se mu nedokáže ubránit a Toby nějak nechápe, že Montýsek už není ve věku na takové divoké bitky. Tak doufáme, že po kastraci se trochu uklidní a budeme moct všechny kluky sestěhovat na hromadu. Zatím má Toby v kleci vlastní patro.

Tak hlásím, že jsem tchoře konečně sestěhovala dohromady...teda zprůchodnila jim všechny patra...A světe div se, nic se neděje Ted krom toho, že Tobýs chodí na wc všude možně po celý kleci, ale jinak není problém...tchoře nacházim na hromadě různě po kleci, ale nesežraný a v jednom chumlu, takže máme spokojenou rodinku konečně.

se máte! :o)

po jak dlouhý době?

Počkej, to chceš po mně složitý počty... Blbýse máme cca půl roku. Ze začátku se vpohodě snesl s Montýskem, ale startoval po něm Gray, takže jsme je měli rozdělený kvůli Grayovi... ten se uklidnil, ale Tobýs mezitim vyrostl a začal terorizovat Montýse...U našich byli v jedný kleci už cca před dvouma měsícema, ale doma to nefungovalo...ale teď už jsme došli k závěru, že má dost rozumu na to, aby ho alespoň v kleci nechal napokoji )

Závidím

Neboj, Silvi, taky se dočkáš

Tak jdu hlásit aktuální situaci u nás. Od Novýho roku jsem chcípala doma praštěná bacilem a samozřejmě to ode mě chytli kluci... Na mladší stačilo vytáhnout sirup a doma přitopit, ale Montýsek dost popotahoval a nelepšil se. Takže pro změnu jsme vyrazili zase na veterinu. Naštěstí paní doktorka zkonstatovala, že to je jen na horních cestách dýchacích, že to není na plicích, nicméně mu raději dala antibiotika, když má imunitu na houby... Teď už se Montýs zdá lepší, neslyším ho ani kýchat, ani popotahovat, takže snad to zabralo.

U Grayíka se nic novýho neděje, jen nám trošku přibral...asi 100g jenom, ale je to znát, už nevypadá jako tkanička do bot

No a Toby... tomu se čas krátí, brzo přijde o kulky... Asi na něj přichází říje, protože začal zběsile znásilňovat Graye a odmítá si nechat vysvětlit, že to není žádná samička a rozhodně se mu nelíbí, to, co s ním Toby vyvádí. Jinak taky žádná změna, záchody považuje jen za dekoraci a zásadně si chodí ulevit kamkoliv jinam, nejlépe na pelech... Takže vlastně upravuju stav, nemám tři fretky, ale dvě fretky a k tomu jedno prasátko

Ahoj taky mam Tobiska tedy ja mam Tobiska s mekym i no co me ale zarazilo narodil se taky 18.4.letosniho roku a je taky stribrnacek nemate ho z Duchcova?Bobky taky hazi kam se mu zachce a dabel je to taky silenej,macek taky poradnej 2,2kg,ze by brachove? Kastraci ma uz teda necely mesic zasebou protoze mi neustale tahal samicku a uz to bylo neunosne.Ted uz jsou,ale opet nerozlucna dvojka

Jejda, no to je náhoda...Stopro to budou bráchové, náš prcek je taky z Duchcova a měl víc stříbrných brášků )

Tak to je parada.Jo z 8mladych z toho 3 stribrny samecci dva svetlejsi a 1tmavi.Mame toho tmavsiho.Prave me to hned napadlo protoze slecna rikala ze asi 3fretatka veze do Prahy.Dala bych fotku,ale nejak mi to nejde Taky pekny ze jsme se tak paradne strefili s temi jmeny Tak at se Tobysek s Tobiskem maji pekne k svetu.Tak me napadlo mrkni na registr http://fretka.kom.cz/fretka.php?id=2743

No jo, krasavec to je Já teď moc fotek nemám, protože Tobýs buď chrní a nebo běhá jak šílenej, a to se zachytit nedá...ale jedna vypečená se přece jenom povedla

Uzasny.Presne takhle chrape nas Toban taky!Ja ted taky nemam moc novych fotek.Vetsinou je tam jen smouha...Tobysek je mooc krasnej.Pamatuju si jak jsem se tenkrat nemohla rozhodnout jake klucinu si vzit jestli svetleho nebo tmaveho.Nakonec to vyhral tmavsi jelikos jsem mela doma uz svetlou sampanku.

Tak my tentokrát ani nevybírali, Tobýs na nás nějak zbyl ) a navíc jednoho stříbrňáčka, co byl nejtmavší z vrhu, už doma máme...a i ten k stáru šedne a bělá, takže je to ve finále fuk

Tak nesu nejčerstvější info z našeho pelíšku. Montýsek byl dneska na kontrole u paní doktorky. Inzulinom se žádným zázrakem nevypařil, takže postupně zvyšujeme dávky prednisonu. Aktuálně bereme 2x denně 1/4 tablety, další kontrola nás čeká zase za 3 měsíce. K tomu máme vpodstatě neustále nějaký problémy se stolicí, který už jsme dávno přestali řešit, protože nic nezabíralo a výsledky všech rozborů byly negativní... Teď se to ale zase zhoršilo a Montýsek nám trošku zhubnul, takže máme na týden antibiotika, tak držte palečky, ať zaberou. Vím, že u skoro šestiletý marodný fretečky nemůžu čekat žádný zázraky, ale i když víme, že není zdravej, pořád má chuť baštit, proběhnout se, pomazlit a občas i poprat se s bráchama

U Grayíka se nic novýho neděje, jen nám přibral pár deka, tak už není taková tkanička, i když na Tobýse pořád nemá .

No a Toby... Už má za sebou kastraci a je zahojenej. Přestal značkovat a tolik nesmrdí, ale zatím se ještě moc neuklidnil. Už teda kluky neterorizuje tolik jako před kastrací, ale pořád je nemůžu nechat v kleci pohromadě, protože ten trubka je prostě nenechá spát... Je mladej, takže by se pořád pral, pral a pral. I když ho nechám venku půl dne a budu ho honit po bytě, neutahá se na víc jak hodinu, takže s Montýskem ho nechat nemůžu... Tak uvidíme, kdy a jestli dostane rozum, v každým případě naděje se nevzdávám. No a záchod? To je u něj jak na houpačce...v kleci si dojde skoro pokaždý hezky na záchod, jednou denně občas mimo... Někdy naopak, jednou na záchod a pokaždý mimo... A venku? Přijde k záchodu, obhlídne situaci a uleví si hned vedle... zabim ho, roztrhnu, uškrtim.... Ale jeden zázrak jsem zaznamenala... Stál u záchoda zrovna, když si tam zaběhl Montýsek... a asi jak měl před sebou ten zářnej příklad čistotnosti, tak se sebral a došel si udělat loužičku taky na záchod Ale to byl opravdu záchod, protože jinak standardně všechny záchody mimo klec ignoruje bez ohledu na umístění, takže nadále pokračuje uklízení loužiček, do kterých jsme cestou šlápli...

Tak máme zase po kontrole a nesu čerstvé informace. Montýs zůstává na stejné dávce prednisonu, od minule se nezhoršil a neměl žádný záchvat, tak jsme rádi. Bohužel paní doktorka potvrdila, že se nám k tomu motají nadledvinky. Nicméně o operaci neuvažuje, protože se obává, že by ji Montýsek nepřežil a kdyby jo, že by stejně byly problémy i s tou druhou nadledvinkou. Takže nám doporučila nějaký implantát (Silva bude vědět). Příští týden zřejmě půjdem na aplikaci a za měsíc pak na kontrolu, jak to funguje.

Minule jsem hlásila, že Grayík nám přibral, ale teď je zase všechno jinak. Bohužel zase zhubnul a váží teď míň jak Montýsek, takže zase vypadá jako tkanička. Taky jsem ho dvakrát nachytala, jak mu ujely zadní nožičky, takže frčel taky na vyšetření. Glukózu má na hranici, takže musíme hlídat a za měsíc na kontrolu. Taky nám paní doktorka dělala rentgen srdíčka a bohužel zjistila, že je srdíčko zvětšené. Nicméně na léky to prý zatím není, protože srdíčko funguje jak má, Grayík je pořád jak turbokrysa bez dalších příznaku, takže za měsíc na srdíčko jukneme znova a uvidíme.

No a Tobýs... ten s náma u paní doktorky nebyl, ten pojede až na očkování. A doma? Pořád si chodí na záchod kam se mu zachce, což výjimečně bývá třeba i celý den v kleci do záchůdku, ale na to nás moc nezvyká, takže to tak nějak střídá... Ale nemůžeme mít přece všechny tchoře vzorově vychovaný, to by nešlo, že? Takže se pro zatím loučím, až budu mít další info, zase se ozvu.

Tak držím palce, ať implantát (Suprelorin) funguje. Ťuldovi tenkrát moc pomohl. Já jdu s klukama na veterinu v pátek. Fredovi se udělala pod kůží u páteře podivná bulka a navíc musí stejně na preventivku. Sam byl na preventivce před dvěma měsíci, dělalo se mu i sono prostaty a vše bylo OK, nicméně teď začínám mít podezření, jestli taky náhodou není s nadledvinkama něco špatně.
Myslete na nás, dělaj mi oba teď starosti

Silvi, budeme držet všechny tlapky. Dej vědět, jak jste dopadli.

Tak hlásím - se Samem jsem se bohužel nemýlila, příští týden taky jdeme nechat aplikovat Suprelorin . U Freda bych měla začátkem týdne vědět výsledek cytologie z té bouličky, tak uvidíme, prý to může být cokoli od průšvihu až po zcela neškodnou tukovou bulku.

Achjo, zlobí nás ty tchoříci... tak držím palce, aby se jim to oběma alespoň pomohlo...

Tak zase po roce jdu informovat o aktuální situaci v naší smečce. Včera jsme byli s Grayem a Montýsem u paní doktorky.

Montýs měl v sobotu zase záchvat, sice první zhruba po půl roce, ale oproti těm předchozím byl delší. I když jsem do něj okamžitě naprala dávku glukopuru, trvalo asi čtvrt hodiny, než se srovnal, takže po včerejším vyšetření zvyšujeme dávku prednisonu na půl ráno a čtvrt večer. Uvidíme, jestli se dalším záchvatům vyhneme, pokud ne, budem zvyšovat na půl dvakrát denně. Naštěstí má Montýsek játra v pořádku, prednison zvládá, takže si můžeme zvýšení dávky ještě dovolit.

U Grayíka jsme potřebovali vyšetření kvůli nožičkám. Zadní nožičky mu nějak neslouží, padá, někdy si dřepne... Paní doktorka doporučila zvýšit dávku bílkovin a cvičit, protože Gray prý nemá na zadních nožičkách skoro žádné svaly. Doporučila nám zkusit plavání, ale i když má Grayík vodu docela rád (máchá si dobrovolně hlavu a přední tlapy), plavání se u nas konat asi nebude... zkusila jsem mu napustit vanu, ale jakmile nedošáhne na dno, začne sice plavat, ale jenom předníma... zadní nohy vůbec nezapojí. Máte někdo tip, jak jinak mu pomoct?

No a Toby...žádná změna... čuně nad čuňata, chodí na záchod všude možně, jediný záchod, který neignoruje je ten na jeho patře v kleci. Ostatní záchody pro něj neexistují, i když jsou úplně stejné jako ten jeho... pokud je záchod postaven na místo, kam obvykle chodí on, hodí bobek prostě vedle.

Tak jsem se relativně už sesbírala a jdu Vám sesumírovat aktuální info z našeho pelíšku. Jak už jsem psala, Montýsek skoro před dvěma měsíci dobojoval a odešel za duhový most. Dneska už o tom skoro zvládám mluvit aniž bych řvala jak tur, ale pořád to bolí a Montýsek mi bude chybět asi ještě hodně dlouho... Nevím, možná je to blbost, ale přijde mi, že od tý doby jsou Grayík i Tobýsek tulivější... jako by věděli, že je potřebuju. Nebo možná nejsou a já je prostě víc muckám, nicméně fakt je, že si to nechávají líbit...

Co se týče zdraví, Grayík vypadá furt stejně, ale zdá se mi, že už skoro nepadá, že možná vitamíny a bílkoviny pomáhají. Jinak vypadá naprosto v pohodě, na další kontrolu půjdeme zase někdy na jaře asi, tak uvidíme, co pak.

No a Tobýsek, ten skoro dvoukilovej smraďoch se rozhodl, že si taky zaslouží trochu víc pozornosti. Nějak se mu vylíhnul na pravým boku ošklivej bolák... kterej sice vypadal, že mizí, ale po diagnóze od paní doktorky (bazaliom) šel ven. Takže ta moje chlupatá koule má na boku plešatej flek a 4 svorky jak ze sešívačky. Zatím čekáme na výsledky, jestli se podařilo ten fujtajbl odstranit celej. Paní doktorka si sice myslí, že s největší pravděpodobností jo, ale i podle ní je lepší mít jistotu. No a v pondělí jdeme na vyndávání stehů a na kontrolu, nicméně Tobýs se zdá mít celou operaci těžce na háku. Veškerý snahy o zalepení rány okamžitě sabotoval (rozuměj okamžitě, jakmile jsem opustila místnost...), nicméně ani bez náplasti si rány nevšímá, takže spíš mu prostě jen lezla na nervy ta náplast.

No a protože je to takový hodný zlatíčko, který už momentálně alespoň v kleci většinou chodí na záchod, koupili jsme mu jako dáreček novej batůžek. Zdá se, že na rozdíl od Montýska a Graye pochopil, že v zimě je mnohem pohodlnější zůstat zachumlanej v batohu pod bundou, než mrznout v neustále se pohupující přepravce, takže jeho přeprava je v tuhle chvíli pohoda i pro mě, když musím cestovat MHD.

Tak to je od nás zatím vše, až budem po stehách a budem znát výsledky, dám vědět. Kdybych se náhodou zapomněla, přeju už teď s předstihem všem kožíškům a jejich rodinkám.

Tak jsem Vám slíbila výsledky po Tobýskově operaci a koukám, že já lempl jsem se na to vykašlala... takže sice se zpožděním, ale přece. Paní doktorka potvrdila, že fujtajbl je venku celej a Tobýsek teď už ani neví, že mu něco bylo. Je to miláček, až na tu jeho "čistotnost"... Pořád chodí jen do jednoho záchoda v kleci a to jen když se dobře vyspí... jinak všechny záchody ignoruje a nejradši si ulevuje kdekoliv nám pod nohy... Ale na to už jsme zvyklí, takže se zásobama papírových utěrek fungujem naprosto v pohodě.

Grayík nám momentálně dostává 2x denně 1/4 prednisonu a nožičky ho drží suprově. Musím to zaklepat, ale jsem moc ráda, že se spravil.

No a za to, že jsou kluci taková zlatíčka, dostali dáreček. No dobře, já jsem dostala dáreček... Dnes jsme si přivezli další přírůstek do naší rodiny:). Jmenuje se Sid a narodil se 18.6.2013. Časem určitě přihodím víc fotek, zatím alespoň jedna tady