Hlásíme se s panem Valentínem...už je tu zase jaro, je teda podstatně klidnější než to minulé, jelikož touhle dobou už jsem často byla odtahována na klidné místo k páření. Kastrace celkem slušně omezila tchoří vůni i chování.
A jelikož už jsem to jednou zažila, tak už mě nerozhodilo ani markantní zhubnutí (nebo spíše shození zimního kožíšku) takže už z toho nejsem tak vyjukaná...Vali poměrně ztmavnul což mě taky nepřekvapilo.
Vztahy mezi fretkou a oběma psi se nijak nezměnilo. S černým jezevčíkem si hrajou v pohodě a hnědej se neustále skrývá za uzavřenými dveřmi mamčiny ložnice i s novým přírůstkem - suchozemskou želvou jménem Muff, ke které se freťák nesmí ani přiblížit, po incidentu kdy chtěl zjistit co je to za příživníka a intenzivně začal skoumat kudy se dá do toho krunýře vlézt taky
Jak už to na jaře bývá, celej byt je plný chlupů, z čehož asi nikdo nemá radost, navíc já jako alergik docela trpím, takže se těšim až se to trošičku uklidní. Ale co mi udělalo radost, kastrace poměrně ovlivnila tvorbu mazu kůže která mi způsobovala asi největší reakce.
Jinak freťák je opět o dost akčnější než v zimě, vymýšlí samé lumpárny, takže je pod neustálým dozorem, jelikož bych nerada převrátila byt vzhůru nohama, holt je poměrně vynalézavej!
S přítelem si už naprosto rozumí, jelikož páníček si ho uplácí pastičkama a všelijakejma dobrůtkama. Takže když je to potřeba, je o něj skvěle postaráno. Pořídili jsme druhou klec, která je teda mnohem lépe vybavená než ta původní, takže jsem viděla ty nešťastný fretčí oči, když jsme se od přítele vraceli zpět domů
Na podzim se budu stěhovat do vlastního bytu, tak jsem zvědavá co na to Valentinek bude říkat a jak se mu tam bude líbit.
A taky už se těšíme na fretčí procházky třeba i s ostatníma na Vyšehradě