Po dlouhé době, kdy nebylo co pořádně psát, (protože tchoři se nechovali tak, aby bylo co psát ) opět vytahuji na světlo boží toto vlákno a to proto, abych se pochlubila. Musím se pochlubit, že mám doma malého (pardon velkého) dárce krve. Včera mi volali z kliniky H-Vet, že budou operovat fretečku a že by potřebovali krev. V registru dárců si na mě našli číslo a tak dneska Antek poprvé daroval krev. Sice to byl trošku boj, ostatně kdo má rád, když do něj píchají jehlu, ale nakonec to zvládnul a za odměnu dostal na cestu domů Calopetku
S neskutečnou bolestí v srdci oznamuji všem, kteří ho znali, že mě dnes odpoledne navždy opustil můj milovaný Atlas. Nikdy bych nevěřila, že si toho dravce, který mi dokázal prokousnout ruku skrz naskrz, tak zamiluju, ale je to tak. I když nebyl moc mazlící, zažili jsme spolu spoustu legrace a já na něj nikdy nezapomenu. Prosím zapalte mu na cestu za duhový most svíčku, aby na své poslední cestě nezabloudil.