aktuální stav:
baťa, silvermitt, 6 let a kousek, 1,45 kg, v dobré kondici a zdravý, často chrnící lenoch,
diesel, tchořka, asi 2 roky, necelých 800 g, stále nejmenší / největší,
pimpa, albínka, pravděpobně starší 4 let, 830 g, pošuk, který nejen v každém koutě bytu dává vědět, že tu je,
agáta, tchořka, 2 roky a kousek, 900 g, za půlrok, co tu je, prošla ohromnou změnou. k lepšímu, samozřejmě :o)
a o tom chci psát. o agátě. předem se omlouvám, krátký fakt neumím.
agáta, když k nám v lednu přišla, byla to hodně, opravdu hodně smutná a nedůvěřivá zakřiknutá fretka, navíc taková beztvará, rozteklá. když náhodou udělala deset rychlejších pohybů, musela sebou fláknout o zem a pár minut tu šichtu rozdýchat. špeky se rozlily kolem ní jak svatozář. vlastně to vypadalo, že nám na zem vytekl hnědý funící lívanec s připitomělým výrazem.
ano, připitomělým, tady jsem to asi nezmiňovala, ale pár lidem říkala - pamatujete si na tu šilhavou vačici? tak přesně takhle natrouble vypadá naše agáta, to se musí vidět... ona snad i šilhá nebo co?
postřehly to i děti, které se tu sem tam mihnou, a agáta okamžitě od manžela vyfasovala přiléhavou přezdívku "blbka". můžu být ráda, že jí nezačal říkat heidi...
jak šel čas, moc se toho u nás výrazně nezměnilo (však víte, dýzlobijec a tak), ale tohle jedno naprosto radikálně. z ustrašené nedůvěřivé rozteklé a nablble čumící fretky je sebevědomá drzá dáma s krásnou figurou a rozhodně už ne přiblblým výrazem. ten kam se poděl, netuším, ale opravdu zmizel! a to fakt, dokonce mě na to upozornil sám manžel. stejně jako na celkovou obrovskou psychickou i fyzickou proměnu vytřeštěného funícího prasátka agáty v elegantní veselou mladou dámu. já se tou proměnou těšila, ale že si všimne i on - tak to už musí být sakra znát, ne? :o)
krom toho, že z agáty je spokojená šťastná fretka, mi dělá radost i jinak. je asi další z těch mála, kteří mi pomohou z manžela vychovat "homo fretkomilus". no, nebo aspoň homo fretkofurtnešklíbus. ta potvora po něm jede jak slepice po flusu! provokuje, doráží, nadskakuje, oždibuje, dokonce prdelí kroutí! jen aby si jí panáček všimnul. mrcha jedna nevděčná. já funguju jako servisní středisko, pán je miláček. ten samej pán, kterej akorát věčně krákorá, jaký jsou fretky fuj! (agátce občas věnuje blahosklonný pohled či větu, umí to s ním, potvora jedna)
jj, vděku se člověk nedočká. a kde si nezaslouží, dostanou nášup. asi tak.
p.s. ač došlo k tak razantní proměně a agáta už nemá výraz šťastného idiota, i dnes se vzájemně domlouváme: "kdo je venku? blbka nebo mrcha?" málo platný, špatnosti jsou nakažlivý, takže říkám holkám taky tak. a agátě to už zůstane napořád. a dobře jí tak! to má za to. (diesel to taky zůstane, ale ta si tu přezdívku nezaslouží. je to prostě individualita.)