od Renn » 18 bře 2012, 15:32
Právě jsem se vrátila domů, byla jsem trochu více zaneprázdněná povinnostmi a naším fretem, kterého jsem co tři hodiny krmila a nutila pít, vstávala k němu v noci, takže jsem nepsala.
Bohužel to, co napíšu, není nikterak příznivé. Jeho stav je velmi vážný, až kritický, přesto vyčkávám na pondělní výsledky odběrů a testů. Ve čtvrtek jsme byly u veta na kontrolu. Trus se dostával do normálu. Ovšem co nás i veta zaráželo byla jeho nemohoucnost, velmi špatná, téměř žádná chůze(ploužení po břiše jen za pomoci předních pacek, kterými mírně křečovitě hrabal jako by chtěl plavat, a pak i třes celého těla, který se zintenzivňoval při manipulaci. Vet to přisuzoval celkové únavě z průjmů a střevní infekci, případně něčemu ve vnitřních orgánech, což se pokoušel zjistit pohmatem a doporučoval ultrazvuk. Ložisko bolesti ani nic divného nenašel. Píchl další injekci antibiotik a dal nám tabletky na 5 dnů domů, že je máme dávat jednou denně. Při zhoršení zavolat a dostavit se. Později a druhý den - v pátek - fret kupř. nebyl schopen se stočit do klubíčka nebo nabok. Zkoušel to, ale ať se snažil sebevíc, což se projevovalo jen na předních tlapkách snahou se mírně nadzvednout a přeťapkat pár cm do boku ovšem velmi velmi křečovitě, jakoby nožky ani nebyly jeho, ve výsledku položil hlavu zpět na zem. Nešlo to. když jsem ho položila v pátek ráno do záchodku(začal být v pelíšku déle nervózní, zase se snažil se nějak vstát), musela jsem mu dlaní podpírat bříško a držet ocásek, aby se vyprázdnil. Asi by to zvládl i tak, ale pomoci se nebránil. Když jsem ho tam dala jen tak, snažil se zacouvat do rožku, ale pochvíli ležel jak přejetá kočka. Krmili jsme ho teplou kaší z převařené vody, reconvalescentní kaše od royal canin a do toho jsme přimíchali pár granulí ferret complete. Sám nežral. Nezvládl dát hlavu do misky. Ze stříkačky se zakuckával. krmili jsme ho na klíně s ručníky a ubrousky ze dvou prstů u sebe, které ochotně olizoval. Pojídle se snažil olizovat si packy a čumáček, ale packy mu nespolupracovaly. Večer byl jeho stav stále stejný, možná horší.Dostavila se horečka(skoro 41 měřeno v podpaží lidským teploměrem), tlapky se mu potily víc už od čtvrtka, začal přerývavě dýchat. Jeho schopnost vnímat okolí byla jen při bezprostředním kontaktu, nebo hluku. Začal být inkontinentní.
V tu chvíli jsem věděla, že je třeba se připravit na nejhorší. Snažili jsme se se Šimonem myslet konstruktivně. Ještě ve tři odpoledne jsme jeh stav konzultovala s naším vetem. Přestože ho viděl za poslední týden třikrát a popsali jsme mu dopodrobna jeho stav, netušil, co způsobuje tyto "laicky řečeno" třesavé epileptické pohyby, nekoordinovanost, horečku. Ještě zvažoval, že by mohlo "být něco s páteří". Volala jsem Alence do útulku v MB, odkud Kenga máme a snažila se konzultovat to, zda má význam tento stav ukončit, nebo jet do Brna. Nečekala jsem zázračnou pomoc, ale spíš jsem chtěla vědět, zda-li se s podobným případem u nějaké fretky v útulku nesetkali. Nejhorší bylo, že nikdo jsme nevěděli, co mu je(dle krevních testů se vyloučil inzulinom, problém s nadledvinkami,..). Další telefonát jsem měla s Pavlou Z, která nám spolu s Alenkou dodala dost psychické síly. Přesto, že v Brně v sobotu neordinují(mají jen do tří po-pá), pohotovost drží zrovna MUDr. Jekl. Domluvila nám tam ráno příjem na 8:30.
Nikdo jsme nevěděli, zda-li fret dožije rána. Byla jsem vzhůru až na pár zadřímnutí celou noc, dávala mu lízat vody a trochu kaše vždy po dvou hodinách, protože toho moc nesnědl. Měl stále horečku. Část třesu a mělký dech jsem přisuzovala horečce. Přebalovala jsem papírové utěrky, protože fret každou chvilku po troškách močil, navíc měl strašně horké a vlhké tlapky. Při jídle jsem mu jemně masírovala bříško a drbkala za oušky. To měl vždycky strašně rád. Dává za to pusinky na nos.. Rána jsme se dožili oba na jedné posteli. Převoz do Brna autem jsme zvládli. Pan doktor se vyptával na věci, na které se neptal ani náš vet. Pochybuji, že by to bylo z protekce, je to odborník od pohledu. Mimo jiné hned na začátku řekl, že má 8 řezáků místo šesti(což je další genetická vada, kromě kryptorchismu, do jedné strany šikmé bílé náprsenky a 4 prstů na zadní tlapce), "tys to chudáku vychytal". Pan doktor hned udělal ultrazvuk, všude ho prohmatal, vyptal se na spoustu věcí(jestli máme koberce, jak vysokou klec, jestli na ní mohl vylézt a špatně skočit dolů, kam chodíme na procházky - jestli do lesa, nebo do města, jestli se nám fretky dostali někdy do lidských věcí jako je hygiena, jídlo,...). Měli jsme s sebou všechny papíry odběrů a nasazených ATB včetně seznamu toho, co žere kromě granulí a přibližně jak často. Pan doktor udělal další krevní testy, ultrazvuk a freta napojil na kanylu, aby mohl být na infuzích. Řekl, že mu podá postupně dvoje ATB, ale že jeho zdravotní stav je kritický. Nejpravděpodobnější se mu zdá svalový zánět či něco na mozku, co intoxikovalo mozek natolik, že způsobuje nekoordinovanost pohybů a třes. Další výsledky budou v pondělí. Každý den tam teď volám(tedy vlastně jen včera večer a dnes odpoledne), stav je stále stejný... V pondělí napíšu více.
BTW někdy se může stát, že píšu zbytečné detaily. Jsem trochu vystresovaná, tak mi to odpusťte. Kdybych věděla, že se průjem "zvrhne" v takový stav, kterým freťáček nyní prochází, jedu do Brna rovnou. Ale to vám nikdy nikdo neřekne a koneckonců ani nezaručí. Zákazala jsem si "co by, kdyby", ale nejde to.
Doma mi teď chodí po všech skrýších Kokosek(brácha Kengího) a hledá ho. Rve mi to srdce. Jdu žehlit.
Na místě