Kafrání I. aneb můžem začít od začátku...

[Johana]

Múže mi pls někdo vysvětlit, která věta je správná?
"Koupila jsem pšenici a ZÁHY mi shnila"
"Koupila jsem pšenici a BRZY mi shnila"
Jaký je rozdíl v příslovce času "záhy" a "brzy"? (přítul, čistý slovák léta kdysi žijící v ČR mne tu s tim trápí... a já nevim )

[martina]

přítelovi šlápni na kuří oko, ať má jiný starosti ;oP

je to prakticky stejný, nepatrný rozdíl cítím, ale spíš jen v tom, že ta první věta mi "zní líp". taky mi připadá (když tak mě, češi, opravte), že v prvním případě ta pšenice shnila dřív než v tom druhém. "záhy" je ještě dřív, než "brzy" (v mojí mysli, pocitově, nevím)

"záhy" je víc knižní výraz, než že by se to používalo v běžné mluvě. "záhy" mi taky přijde, že se nějaký děj odehraje opravdu bezprostředně po předchozím.
vešel dovnitř, ale záhy zase odešel (rozhlídnul, otočil se na podpadku a šel).
koupila jsem pšenici, ale záhy (v tu ránu) mi shnila.

"brzy" taky může znamenat "včas" (což u "záhy" neplatí)
vešel dovnitř, ale brzy zase odešel (dlouho se nezdržel, jen chvíli).
koupila jsem pšenici, ale brzy (v krátké době) mi shnila.

taky cítíte ten teď už naprosto ZŘETELNÝ rozdíl? :o) anebo jsem jen já takový magor?

p.s. "správně" je oboje, bych řekla

[majda]

Děfčata, tady to máte jasně vysvětlený - (upozorňuju že se jedná o článek z časopisu "Naše řeč z roku 1920)
Dnešní naše drobotina nezná mnoho věcí, které jsme znávali my před válkou; a zdá se, že neuvidí ani leckterého slova jindy docela obyčejného. Kdo viděl v novinách a v ostatním našem písemnictví v posledních letech slovíčko brzy, o tvaru brzo ani nemluvíc? A přece je to slovo v denním hovoru docela obyčejné a dokonce i úplně správné, slovo významu tak důležitého, že by si nikdo, kdo našich spisovatelských zvyků nezná, ani představiti nedovedl, jak se může naše písemnictví bez něho obejíti. Ale někoho napadlo, ani dobře nevíme koho a kdy, místo brzy psáti záhy, a protože každý doma říká brzy, každý ví, co toto slovo znamená, není dnes snad spisovatele, který by se nebál užíti slova jiného než slova, kterého ze živé mluvy snad nikdo nezná, které je nám prázdným zvukem bez ohlasu v našem jazykovém vědomí, jehož významu si nejsme vědomi. Posíláme někoho někam a řekneme mu »přijď brzo (brzy)«, ale píšeme-li o tom, napíšeme dnes »přijď záhy«; není životopisu, abychom se v něm nedočtli, že N. N. »záhy« chodil do školy, »záhy« projevoval své schopnosti atd.; čtli jsme 23. dubna v »Nár. listech«, že se káranská voda v poslední době tak kazí, »že snad záhy… nebude jí možno ani píti«. A kdo ví, čeho se ještě »záhy« dočkáme.

Co je brzy, víme; a živý jazyk je bohudíky tak setrvačný, že toto slovo sotva »záhy« z našeho živého slovníku vymizí, že snad přečká svého dnes vítězného soka, v němž se nám tak zalíbilo. Víme také, že starší tvar, posud v našich ústech živý, byl brzo; byl to tvar již praslovanský, který jediný žil asi do 15.—16. stol. (nejstarší doklad tvaru brzy je u Gebauera v kolínském příjmení Brzybohatý z r. 1545). Dovedeme posouditi také, kde se tvar brzy vzal; bylo přídavné jméno brzký s příslovci brzcě a brzko, napodobením příslovcí jako mužsky, lidsky atd. vzniklo i příslovce brzky (jako my říkáme hezky místo hezce, jak bychom vlastně říkati měli), a podle brzky (doloženého u Husa a v Jistebnickém kancionále) utvořeno také brzy. Spisovný jazyk si oblíbil spíše tento novotvar, ač tvar starý posud v lidové mluvě žije; není to nic v jazykových dějinách neslýchaného (spisovný tvar 2. p. mn. č. je ovcí, ale starší tvar ovec žije v lidových nářečích). Co je brzy i brzo, tedy víme; věděl také, co je záhy, kdo toto slovo vnesl do našeho nového písemnictví? Ve »Sborníku filol.« 5, 43 n. je o této otázce krátký výklad, jehož obsah zde zkrátka opakujeme.

Původní český tvar byl záhé, asi od 16. stol. pak známou změnou é v ý záhý, pak napodobením příslovcí na -y konečně záhy. Toto slovo v době, kdy žilo, znamená tolik co staré »za času«, dnešní »zavčas«, t. j. tak, aby nebyl promeškán čas, kdy se něco ještě může státi. Žena domlouvá ševci, nestarajícímu se o rodinu, »poviz o svých dietkách záhé, vidíš je bosé i nahé«, bohatci, zapomínajícímu na duši a na život věčný, domlouvá se »radilti (= radilť) bych věrně tobě, aby záhé přizřěl k sobě«, králi lvu radí labuť, aby sám soudil své hříchy, a praví »ščastný, ktož to záhé činí«, Řehoř Hrubý z Jelení píše »to rmaucenie jakés jest napomínanie, aby (= abys) se zde záhé v tom opatřil, aby temností, kteréž na malú chvíli s zármutkem trpíš, někdy potom věčně netrpěl«, jinde »máte se záhé a za času opatřiti, abyšte něčeho nezapomenuli« atd. Je-li řeč o denním čase, myslí se v staré době slovem záhé časná doba večerní, v níž se co má státi, aby nebylo zmeškáno (rukopis Kralodvorský zde zase píše, jak se nepsalo v 15. stol. a dříve); mistr Žídek na př. radí králi Jiřímu »nenie lépe, než záhé spat a ráno přivstati«. Později tento význam »za času, zavčas« poněkud bledne, ale nemizí. Mat. Jos. Sychra, podle Jungmannových výpisků ze spisu »Versuch einer böhmischen Phraseologie« (v Brně 1821—22) dobrý znatel našeho jazyka, píše správně »snažte se záhy potřebným palivem na zimu zásobiti«; dobře po česku znějí na př. Kottovy příklady od Tom. Šmýda, tehdy (1893) faráře ve Zborovicích na Moravě, »kdo chce našetřiti, musí záhy začíti«, »přijď raději pozdě na hody, než záhy k svárům«, i jiná přísloví, jež má z Jungmanna, od Praska, Hykeše a Tkáče (co kopřivou býti má, záhy žíhá; kdo záhy seje, záhy žne; záhy sedlej a pozdě sedej; kdo vstává záhy, nechodí nahý); dobrý je i Kottův doklad z Lad. Quisa (Přísp. 1, 494: kdo chce prospět, počít musí záhy). Ale kdyby starý Čech byl slyšel Dudíkovo vypravování o dítěti, které prý »zdá se, že záhy zemřelo«, byl by se asi ptal, proč že mělo tak naspěch, co by bylo zmeškalo, kdyby bylo na světě pobylo; kdyby byl slyšel větu, že káranská voda bude »záhy« taková, že jí nebude lze píti, nebyl by jí vůbec rozuměl.

Naučení z toho ze všeho jest, chceme-li vůbec slova záhy užívati, abychom ho užívali po česku, t. j. kde bychom místo něho bez nesmyslu mohli říci »zavčas«; jinak se spokojujme prostým českým brzy (nebo brzo). Lidé, kteří do našeho písemnictví vnášejí bez potřeby slova zaniklá, měli by se vždy ptáti, co vlastně znamenají, ne se spokojovati mlhavými významovými obrysy. Nic neotupuje smysl a cit pro jazyk tak jako slovo bez určitého významu, kterým látáme svou řeč jako libovolným kusem cáru; a toho smyslu nazbyt nemáme.

Co se původu týče, patří brzo, brzy ku praslov. přídavnému jménu b’rzyj »rychlý«, které žije, ovšem v nestejné hojnosti, ve všech jazycích slovanských (u nás je známo jméno ruského druhu chrtů, »barzoj«, t. j. rus. borzój kobéľ »rychlý pes«, s velikoruským zněním nepřízvučného o jako a). Záhé, záhy je slovo dosti nejasné a všelijak je vykládají. Snad v něm vězí střední tvar přídavného jména (nedoloženého), jež by bylo znělo v nesloženém (jmenném) sklonění m. r. zagoj, ž. r. zagoja, stř. r. zagoje a bylo by odvozeno z předložkového výrazu za goja (č. za hoje, za hojnosti, za možnosti); č. záhé by byl střední rod u významě příslovečném (takový tvar je i brzo), v němž by koncovka -oje byla stažena v é (jako je mé, dvé, obé, tré a pod. z moje atd.

[Johana]

Majdo to neni vysvětlení, to je přímo dizertačka (z roku 1920) Přítul absolutně spokojen a děkuje.

[MajaZ]

Johan preklad do slovenciny by bol:
var.1: Kupila som psenicu a okamzite mi zhnila.
var.2.: Kupila som psenicu a coskoro mi zhnila.

Priatelovi povedz, nech ho to netrapi, psenica je tak draha, ze sa ju neoplati kupovat...

[Žabka]

Česky se taky dá říct okamžitě, ale záhy je podle mě za delší čas, než okamžitě. Takže pšenice může shnít (řazeno od nekratšíhi času):
okamžitě = hned
záhy - možná v podobném čase je "v zápětí"?
brzy

[Aniii]

Příspěvek z roku 1920 je absolutně správný a přesný, netřeba to pitvat dále - záhy je vyjádření čistě knižní, jehož synonymem může býti jak brzy, tak časně (resp brzy ve významu časně) - toť mi tvrdí Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (Academia, vydání 3., 2003). Čímž se dostáváme k jádru pudla a kde pouze mohu potvrdit tvrzení devadesátileté,majdou citované, a to, že lidé zbytečně používají slova knižní, která ani neumí správně použít Držme se tedy slova "brzy," které naši řeč neprzní špatným použitím

[Erin]

Dnes jsem potkala Petru Nerandžičovou - Královcovou - ??? s manželem, Markem a miminkem
Miminko je sameček, jmenuje se Leander a na to, že je to lidské miminko, je docela hezký. Tatínek je viditelně hrdý, Marka to moc nebere a Petra vypadá úžasně - dočista jako fretka

[martina]

erin, seš si jistá?? neříkal náhodou pavel na schůzi, že petra má HOLKU ?? anebo jsem to zase zmotala já?

že jí to sluší, musím potvrdit. vlastně mám dojem, že se takhle rozzářila od té doby, co se poznala s tatínkem tohohle miminka. láska je zdá se nejlepší plastická chirurgie :o)

[Erin]

Nebudu se hádat, ale Petra říkala, že je to sameček - no, ona to odhnojuje, tak si asi všimne, kde všude to ho ... meje. A taky holčička Leonardo - ???
Promiňte - opravdu Leonardo, ne Leander, jak jsem napsala poprvé

[majda]

Petra má skutečně chlapečka, jmenuje se Leonard.

[Nessie]

Holky, mám prosbu. Nemáte některá z vás ve svém archivu fotku hodně nas***é fretky, kterou jste ochotny poskytnout?:-)

[Johana]

Nessie
http://picasaweb.google.com/vlnak.vlnat ... 9564863170
http://picasaweb.google.com/vlnak.vlnat ... 8675693490
nebo si prolez všechny moje alba, možná ještě něco najdeš

[Morgan24]

Nessi, tahle sice není nasr... ale prý působí docela děsivě
http://rytiriraduruze.rajce.idnes.cz/ma ... C_0041.JPG

[Nessie]

Morgan, ta vypadá dobře:-) Díky

[nereida]

Nessie a co tahle?

http://www.facebook.com/album.php?aid=2 ... 39&theater

[ŽoFiRo]

Nessie a co tahle?

http://www.facebook.com/album.php?aid=2 ... 39&theater

však ta je vysmátá, ne nasratá

[nereida]

vysmáta je, protože jsme si zrovna hrály, ale pro neználky může působit přinejmenším divoce a nebezpečně

[martina]

chvíli mi to trvalo, ale věděla jsem, že tam někde je .... http://www.fretka.cz/financni-naklady-na-fretku/

[majda]

Pro lepší náladu http://www.c4rlos.borec.cz/blbosti/krecci/krecci.htm

[martina]

pro lepší náladu?? spíš - pro chocholouška.... ;o))

[MajaZ]

zvuk mi nejde a repraky mam zapnute...doktore chocholousku, proc mi to nejde????

[Johana]

Mne zvuk jde. Neskutečná ptákovina...pardon - křečkovina

[Žabka]

MajaZ: Mně taky zvuk nejde, nejsi sama

[majda]

No děvčata, zádrhel bude na vašich přístrojích, mě to taky fachčí, už jsem si dneska zacvičila a zazpívala

[Korky]

závada sa šíri, tiež nič nepočujem, ale pocvičím si aj bez zvuku, lebo melódiu si ešte pamätám z dôb minulých

[martina]

holky, buďte rády, že nic neslyšíte... já slyším!!

a ty, majdo, si vem meprobamat, stejně to jsou ještě dozvuky z toho pondělního vypětí...

[majda]

http://www.novinky.cz/koktejl/224607-li ... rnetu.html

[Johana]

http://vas.cas.sk/clanok/3515/naucim-sa ... -psik.html

[Barnie]

ahojky,ráda bych se zeptala,zda někdo nemáte nebo neměl podobný problém.
přeorganizovávali jsme byt,klec,kde barnie byl jen když nejsme doma a někdy přes noc,jsme přestěhovali do vedlejšího pokoje,z obýváku.bohužel,ale v kleci přestal žrát,tak jsem mu dala jídlo i do kuchyně.momentálně jí jen v kuchyni:-(.do pokoje jsou dveře otevřené a má tam volný prostor pro běhání,takřka klec je umístěna hned za dveřmi a bez problému vidí do obýváku,tak jako tak.spinká tam v pohodě,nijak nevyvádí,že by se mu tam nelíbilo,včéra jsem byla v práci 24 hod. dala jsem mu tam obě misky s jídlem a ani se jich podle mě nedotkl.
musela jsem mu jí dát zpět do kuchyně a začal jíst.
nevím co mám s ním v tý kleci dělat,aby začal jíst.ale říkám si,že kdyby hlad měl,tak se určitě nají.není možný,že by to bylo i nástupem říje??