Naše fretky se koušou až do krve

[Iril]

Máme doma dvouletou fretku a před třemi měsíci jsme si donesli z útulku asi 8 měsíční mimino. (Obě jsou holky) Nejprve se ta starší "domácí" bála, teď se ale rozkoukala a tu mladší kolikrát hryzne až do krve - hlavně do ocasu. Máme vůbec šanci je skamarádit? Mladší syčí, ale nekouše (jen občas nás). Starší kouše (ale na nás agresivní vůbec není) a zavaluje tu mladší. Ne ale vždy. Někdy se dokážou i několik dní buď bez zájmu obcházet, někdy se honí po bytě a vypadá to jako hra. Ale někdy se ráno vzbudíme a po celém bytě jsou šmouhy od krve. Chceme si je obě nechat, ale jak na to??? Má někdo podobnou zkušenost? Děkuji

[martina]

šance je určitě, zejména když se občas dokážou i nezabíjet :), jen to někdy trvá déle. každopádně obdivuju vaší odvahu - nechat je v noci (bez dozoru) pohromadě, když víte, že občas teče krev. rozhodně bych je na noc držela odděleně do doby, než bude jisté, že už se nebudou krvavě prát.

[Iril]

Pochopitelně je sledujeme a když je jen náznak krvavé bitky, hned je oddělujeme. Ale zase nám přijde, že když bychom je oddělily úplně, tak by se neskamarádily vůbec. Hlavně ony se (až na ten jeden případ) perou přes den, v noci spí - naštěstí. Jsem to nahoře špatně napsala - jednou jsme se probudili a byla krev, ostatní případy přes den, kdy se najednou strhla bitka.

[martina]

no řeším momentálně doma něco podobného, ale já už to vzdala. "domácí" samička tolerovala tři kluky, kteří byli v domácnosti před jejím příchodem. všichni, kdo přišli až po ní, jsou vetřelci, které je potřeba zlikvidovat.

nicméně vy to zatím určitě nevzdávejte. co by mohlo pomoci, je cizí prostředí nebo aspoň procházky. prostě neutrální půda.

[Iril]

Díky za radu, neutrální půdu vyzkoušíme. Někde jsem četla, že si fretky mohou zvykat i několik měsíců. Jen nás vyděsila ta krev, protože v útulku nám řekli, že fretky si do krve neublíží Stačil by si stav, kdy by se respektovaly, nemusí být nutně kámošky. Budeme kupovat druhou klec - na radu z útulku jsme totiž měli zatím jen jednu společnou, ale bojíme se, takže zkusíme jinou variantu. Snad se to podaří. Navíc obě samičky necháme vykastrovat - mohly by se třeba potom zklidnit?

[Liška]

Když jsme přivezli domů Chicky, Fredy byl doma teprve měsíc a byl ještě malý klučina. Přesto se dlouhých pět měsíců nenáviděli, řezali do krve a museli být oddělení. Trvalo to pro mě nesmírně dlouho, ale pomalu, postupně jsme je dávali dohromady. Jedna fretka na jedné ruce, druhá na druhé, tak, aby si nemohli nic udělat. Když oba spinkali dávali jsme je k sobě, aby si jeden na druhého zvykl atd.
Když jsme pořídili Báru, bylo to úplně totéž. Chce to trpělivost a trošku citu poznat, kdy už se něco mezi těmi fretkami změnilo a kdy je ještě moc brzo cokoliv zkoušet.
Taky se nám osvědčilo nechat je třeba lízat pastu z jedné tuby (nebo ze dvou, ale poměrně blízko - ze začátku).
Nicméně, musíte se smířit i s možností, že si nikdy nesednou. Bohužel i to se může stát.
Jen tak pro zajímavost, mohla bych se zeptat z jakého útulku jste fretku dostali?

[Iril]

Ony jsou schopny spolu vydržet vedle sebe, zvlášť, když je držíme, spí spolu v jedné kleci ALE jak to na ně přijde (což nikdy nevíme, kdy to bude), tak je krvavý boj - takže těžko se odhaduje chvíle, kdy už je to v pohodě. Teď třeba byla pohryzaná po 14-ti denním klidu. Máme ji z útulku v Ostravě (mimochodem ta paní, která útulek provozuje, je fretčí světice - fakt se jim věnuje)